Jak bývalo u akvaduktů účelem, sloužil k zásobování městských obyvatel vodou z horských pramenů, tedy tento konkrétně odváděl vodu pramenů řeky Eure u obce Ùzes do města Nîmes, které je dodnes plné památek z dob Říma.
Tento zachovalý, řeku Gard klenoucí úsek, sestává ze tří pater, tyčících se do výše 49 metrů. Nejspodnější, šest metrů široké nosné patro tvoří šest oblouků v délce 142 metrů a vysokých 22 metrů. Lehčí střední patro pak je složeno z jedenácti oblouků, je o sto metrů delší a o dva metry užší i nižší než mohutná základna. Vrchní patro tvoří 35 oblouků v délce 275 metrů o šíři tři metry a výši sedm metrů.
Vodovod, zakrytý kamennými deskami, vedl pochopitelně tímto nejvyšším patrem, a to se spádem sedmnáct metrů na zhruba 50 km dlouhé trase. Rozdílná šíře jednotlivých podlaží měla za úkol zajistit stabilitu jak v případě zemětřesení, tak při prakticky pravidelných jarních záplavách – ostatně pro tuto ochranu má Pont du Gard i mírně zaoblení. Zajímavostí také je, že stavba byla provedena „nasucho“, tedy bez spojování kvádrů maltou.
Kromě technické dokonalosti dávných projektantů a stavbařů však ohromuje především svojí esteticky vyladěnou mohutností, tato kamenná stavba, překlenující údolí řeky, působí velice impozantně a po právu sloužila často jako motiv pro práci malířů, stejně jako dnes moderní umělci ji používají jako kulisu pro působivou večerní iluminační show.
To, že se do dnešních dnů tolik z mostu akvaduktu dochovalo, je i důsledek jiného praktického využívání poté, co koncem 9. století dosloužil coby vodu přepravující zařízení, a dál byl užíván jako komunikační most. Zato ostatní součásti, většinou vedené i pod úrovní země, byly rozebrány na stavební materiál, jak je ostatně dobrým zvykem u mnoha našich zřícenin.
Na levém břehu, u rozlehlého parkoviště, se nachází komplex návštěvnického centra, kde kromě turistického informačního centra a rozličných občerstvení je možno si v podzemním podlaží prohlédnout expozici věnovanou historii tohoto akvaduktu i obecně těmto starověkým stavbám, či shlédnout krátký film v minikině nebo si pořímsku pohrát v dětském centru.
Bezmála hned pod mostem na této straně se nachází pláž koupaliště, nadivoko však mnozí dovádějí i na protějším skalnatém břehu, kde pak po proudu je za mostem možno nahlédnout do prehistorické jeskyně. Další drobné ruiny je možno dohledat i v okolí samotné památky, jako Pont de la Sartanette či Pont de la combe Joseph, nebo jeskyni Grotte de la Sartanette, avšak tyto již leží mimo hlavní stezky.
VIDEO: Pont du Gard a expozice v návštěvnickém centru
Možnost pokochat se večerní hrou světel a barev na akvaduktu mají návštěvníci až do 13. září, do konce října pak v multifunkčním centru dozajista potěší expozice věnovaná práci Josefa Koudelky, boskovického rodáka, který po srpnové invazi v roce 1968 (a kterou ostatně jedinečně zdokumentoval fotografiemi) se po emigraci a cestách po Evropě stal roku 1987 občanem Francie, a je tak dnes umělcem obou národů všelijak spojované i rozdělované současné Evropy.