Od dolní stanice kabinkové lanovky na sedlo Výpřež jsou to po silnici čtyři kilometry. Po asfaltu žádná velká sláva, je docela vhodné použít autobus, pokud nezajedete autem na Výpřež rovnou. Dá se vyjet i přímo k horskému hotelu, ale to už je hodně mastňácké.

Ještědský hřeben, vpravo stezka k Výpřeži

FOTO: Vratislav Konečný

Od parkoviště vede Naučná stezka Terasy Ještědu, zavede vás k vyhlídkám skalním blokům i jednotlivým kamenům, jimiž je Ještěd obsypán.  Po zhruba kilometru a půl se dostanete pod značně zarostlý útvar Kamenná vrata, díra ve skále je to pěkná, což o to, jedná se o zhruba dvacetimetrovou křemencovou zeď, jakýsi val uprostřed lesa.

Všude jsou velké balvany.

FOTO: Vratislav Konečný

Průlez to má na druhou stranu, pokud se vám chce se k ní vydrápat, je vaše. Jednou to ale stačí. Podél cesty vzrostlé borůvčí, modrofialových kuliček je tu spousta, za chvíli určitě zase začnou nájezdy, v nichž vynikají naši přeshraniční severní sousedé.

Červenokamenné výhledy

Až k rozcestníku u Červeného kamene je to velmi pohodlná procházka, převýšení je malé, pozvolné. Odbočka s upravenou cestičkou vysypanou štěrkem působí jako parková úprava, v těchto místech bych ji nečekal, ujdete tak sto metrů.

Červený kámen

FOTO: Vratislav Konečný

A nad vámi se tyčí velký skalní útvar, který je vidět z jižní strany Podještědí ze značné dálky. Hlavně se otevírá výhled na samotný Ještěd, do kraje je také vidět daleko, pár kilometrů odtud je Světlá pod Ještědem. Sem jezdila přes 30 let Johana Nepomucena Rottová, provdanáMužáková; uměleckým jménem Karolina Světlá.

Je tu naučná stezka provázející místy, k nimž se vztahují její romány. Johana byla hodně inspirována Němcovou.

Letecké neštěstí

Od Červeného kamene už cesta jen stoupá, malá odbočka vede k mohyle letců, pomníček připomíná tragickou událost ze 20. srpna 1948.

Mohyla letců

FOTO: Vratislav Konečný

Při odletu z Prahy na liberecké letiště se v husté mlze ztratilo dvoumotorové letadlo Siebel. Dva cestující, shodou okolností konstruktéři letadel, i tři členové posádky zahynuli. V okolí pomníčku  jsou dodnes roztroušeny trosky letadla.

Když se vrátíme zpět na stezku, stále ještě velmi pohodlnou, dovede nás na rozcestí k Vířivým kamenům, jsou dobře vidět z vyhlídky u hotelu, ale samozřejmě vydat se k nim je příjemná procházka.

Vířivé kameny

FOTO: Vratislav Konečný

Můžete jet čtyřsedadlovou lanovkou

Potom se vydáte po místy kamenité, místy písčité stezce k rozcestí na asfaltku vedoucí na vrchol. Směrem dolů se dostanete k restauraci Ještědka, odtud po hřebeni ke čtyřsedačkové lanovce vedoucí do Hanychova.

Pohled na trať lanovky

FOTO: Vratislav Konečný

To je velmi příjemná vycházka, ale čeká nás napřed vrchol. Buď vystoupáte pár set metrů po nepohodlné stezičce mezi porostem, není odtud nic vidět, nebo po asfaltu ve spirále podejdete lanovku a skončíte u hotelu.

Výhled od vysílače je skvělý

Z ochozu je nádherný rozhled, Jizerské hory, pokračující část Ještědského hřebenu směrem na Křižanov, ke Kryštofovu údolí, Krkonoše, vrcholy kolem Českého ráje, Bezděz, Ralsko, Lužické hory. Rovinka pod Ralskem se záblesky jezer u Hamru a Stráže… Horší je pohled na polskou část, obrovský povrchový důl a kouřící elektrárnu, k tomu desítky větrných elektráren.

Z Červeného kamene k Ralsku

FOTO: Vratislav Konečný

Dominanta severních Čech Ještěd (1012 m n. m.) se tyčí na Libercem, první označení Ještěd je známo z roku 1546, kopec byl hranicí mezi Čechami a Německem. Je tvořen tvrdým křemencovým sukem, vypreparovaným z fylitů, vápenců a břidlic.

Vedlo tudy několik kupeckých stezek, zvláště sedlem Výpřež, odtud i název.

Stavba století architekta Hubáčka

Stavba na vrcholu postavená podle návrhu architektaKarla Hubáčka ve tvaru rotačního hyperbolidu byla vyhlášena stavbou století a zároveň národní kulturní památkou. Slavnostní otevření proběhlo v roce 1973.

Dítě z Marsu Davida Černého

FOTO: Vratislav Konečný

V roce 1850 byla postavena první horská chata, následníkem byla Rohanova chata, horský hotel vznikl v roce 1906. Rohanské panství mělo centrum na Sychrově, ten leží asi dvacet kilometrů směrem na Prahu.

Je v ní restaurace, vyhlídka i vysílač. K jejímu úpatí vede kabinková lanovka z Horního Hanychova. Na vrcholku stávaly dřevěné kříže, poslední potají uřízli na pokyn místního komunistického bosse, ale už je zase zpět. První lanovku tu postavili v letech 1932 až 1933. Současná lanovka je dlouhá 1183 a má převýšení 450 metrů. Na úpatí kopce je sportovní areál – skokanské můstky, sjezdovky, vleky…

Pod lanovkou

FOTO: Vratislav Konečný

Holý vršek z důvodů ostrých větrů a exhalátů

Vrchol je kvůli ostrým větrům holý, na vegetaci tu působila i exhalace. Kleč tu vysadili v roce 1890. Celý hřeben byl plný zvěře, posledního medvěda tu zastřelili 1679.

Na vrcholu cesta končí, respektive máte několik variant, jak se dostat dolů, buď přes zmíněnou čtyřsedačku, nebo zpět k Výpřeži či podél lanovky.

Na koloběžce dolů

Je možné taky zapůjčit si koloběžku a dojet na parkoviště v Hanychově, odkud se svážejí dopravní prostředky zpět na vrcholek. Podle nadšeného halekání postarších Němců je to velmi příjemný zážitek.

Můžete si půjčit koloběžku.

FOTO: Vratislav Konečný

Krásné ještědské okolí

Rozhodně nevynechejte nedaleké Kryštofovo údolí,v Liberci zoo a botanickou zahradu s Techmanií, za návštěvu stojí i Muzeum skla a bižuterie. V okolí jsou tři nádherné historické objekty - zámek Lemberk, hradGrabštejn a o kus dál valdštejnský Frýdlant.

Při cestě k Ještědu od Mladé Boleslavi minete téměř pohádkový Sychrov, u Hodkovic nad Mohelkou zabočte vpravo ke zřícenině skalního hradu Frýdštejn. O Jizerkách netřeba se zmiňovat. Jsou plné vyhlídkových bodů a rozhleden.

Lanovka na Ještěd jede každou půlhodinu.