Rohatej strašil báby

Kvilda leží 1065 metrů nad mořem. Oč je druhá horštější od prvé, to ví jen zdejší čert, který prý po slatích sbíral žabí vajíčka a házel jimi po babkách. Zábava to musela být po čertech dobrá, žab i bab tu bývalo dost.

Babky se ale jednoho dne naštvaly, popadly kadidlo a svěcenou vodu a bylo po rohatém. Báby prý můžete po lesích potkat, čertovina jim kouká z očí.

Nejdřív sůl, potom sklo, teď turisti

Osady ležely na obchodní stezce z Kašperských Hor doVimperka, tudy se dopravovala sůl, ale hlavně se tu rýžovalo zlato, o obnově těžby v nedalekých Kašperských Horách se stále vede diskuse.

Zlato ale zmizelo, ještě narazíte v lesích na sejpy, tak co budeme dělat, zamysleli se osadníci. Je tu dřevo, je tu písek, bude sklo. A bylo. Skláren vyrostlo na Šumavě spousta, tradice se udržela na bavorské straně, ale i u nás narazíte na hutě, malé, ale také zavedené jako třeba v Anníně.Kvilda byla v 19. století vyhlášena po celém kontinentu obrázky na skle, takzvanou podmalbou, svaté obrázky nechyběly v žádné chalupě.

Krom toho se tu těžilo dřevo a rašelina. 

Po některých osadách nezbylo nic

Hraniční pásmo vyhnalo po válce starousedlíky, nových mnoho nebylo, pracovali v lese nebo v živočišné výrobě na statcích položených více ve vnitrozemí. Kvildy se probudily k životu až koncem minulého století, kdy se začala Šumava více využívat k rekreaci. Jenže do té doby zanikly v pohraničí desítky obcí, po některých nezůstaly ani obvodové zdi, jen pár zasypaných sklepů.

Svému osudu na čáře neunikla ani Bučina (1162 m. n. m.) kde před válkou bydlelo 318 Němců a 29 Čechů. To se volně chodilo k pramenům Vltavy, na dlouhá desetiletí nepřístupných.

Knížecí Pláně, dříve Krásná Rovina, Fuerstenhutdopadly podobně, odtud se ale před koncem války vystěhovali Němci sami, obyvatel tu bývalo přes 500, po válce 58. Kostel, který sloužil jako vzor pro svatého Štěpána v Kvildě, vyhodili do povětří roku 1956.

Kvildský kostel má průčelí obložené šindelem. Není ale původní, ten shořel již podruhé postavený, při velkém požáru společně s farou a 18 domy v červenci 1889. Zachránili jen oltářní obraz.

Kvildy jsou nyní rekreačními obcemi, s množstvím hotelů, penzionů a apartmánů, obsazeno je tu stále, sehnat ubytování „na blind“ je takřka nemožné. Informační centrum na Kvilně je moderní, s množství informací a příjemnými pracovníky. V létě se zastavují davy u nedávno otevřeného minipivovaru, v pekárně nebo cukrárnách.

Dřevěný silák Rankl

Horská Kvilda je typická dřevěnými roubenkami rozesetými po stráních a loukách. Hotel Rankl je někdejší slavný hostinec z Klostermannova románu V ráji šumavském. 

Sepp Rankl byl šumavský silák, obr, jeho dvoumetrovou sochu ze dřeva vyřezal spolu s jinými ze tří kusů červeného dubu a u svého domu  postavil Ladislav Pavel, otec známého hybatele soch na Velikonočních ostrovech Pavla Pavla.