Před Kraselovem je to poutní kostel sv. Anny (9 km od Strakonic), vybudovaný r. 1682, který díky své oblibě i přítomností pramene s údajně léčivou inicioval o sto let později vybudování malých lázní v nedaleké Lhotě u u sv. Anny. Ty však během času zanikly, a tak dnes by kdysi (ještě v polovině 19. století) navštěvovanou lázeňskou lokalitu v těchto místech nikdo nepředpokládal.

V současnosti došlo k proklestění okolního porostu u kostela, viditelnost objektu z okolí se zvýšila, leč milovníci modřínů asi těžko skryjí slzu.

Cestou k Tažovicům v zatáčce nad nimi znalí odbočí doprava k vyhlášenému místu, kterým je Boží kámen. Současný trend hledat nesmírně vesmírné energie staví toto seskupení žulových kamenů mezi nejsilnější energetická místa jižních Čech, prostý turista se spokojí s půvabem a klidem očekávajícím jej lesnatém vrcholku. Zda zde proudí tajemné síly a nabijí vás nezměrnou silou se nejlépe přesvědčit osobně, skeptik nenajde zhola nic, než pár „šutrů“, příznivec mystiky naopak zde prý zažije mimořádné pocity.

Dole v údolí ležící Tažovice samotné potěší především malým a oku lahodícím kamenným mostem přes Novosedlský potok, postaru též Kolčavkou zvaný, který po opravě z roku 1986 je důstojnou podezdívkou pro sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1771. Kdysi tudy vedla prastará silnice z Volenic do Kraselova.

Necelých šest kilometrů od Tažovic nelze nenavštívit vesHoslovice - od jejího okraje vede krátká polní cesta k rozhledně, kterou, jak tomu (v dnešní době od úpadku předprvorepublikového Klubu českých turistů) je vysílač mobilního operátora. Odvážným štěstí přeje (schody jsou oproti třeba píseckému Jarníku obousměrné a bez vylití betonem), a pohled po okolním kraji duši potěší i chladných podzimních dnů.

Strmě padající cesta z obce míří kolem hospody s jednoznačným názvem U starýho kance dolů k potoku, kde stojí jedinečně zakonzervovaný vodní mlýn. Od roku 2005 je Hoslovický vodní mlýn vlastnictvím Jihočeského kraje ve správě Muzea středního Pootaví Strakonice.

Areál působí jak kulisa k pohádce z časů vodníků, první písemná zmínka o něm je z roku 1654. Kuriozitou je i fakt, že mlýn byl v provozu až do roku 1982, a to v souvislosti s politickým děním po roce 1948, kdy se mlynářská rodina bratří Harantů přes možné perzekuce nepodvolila režimu a v duchu tradic předků nescelujících lány provozovala postaru mlýn pro vlastní potřebu.

Celou barvitou historii, ať tu dávnou, či novodobou, návštěvníkům zasvěceně v rámci prohlídky ochotně přednese místní „pan otec“, stylově vyhlížející zaměstnanec strakonického muzea, dobrý to a života i lásky k mlýnu plný muž.

Mlýn je přístupný do konce října. Letos se sezona uzavře 31. října pečením chleba se spouštěním mlýna, ale zkrátka nepřijdou ani zájemci poté – pro skupiny nad 10 osob je možna individuální prohlídka po domluvě na 731907308 nebo e-mailem. 

VIDEO: Od Božího kamene po poustevnu

Přes Němčice se zámkem v soukromém vlastnictví je to 7 km ke Kalvárii v Česticích. Kaple povýšení sv. Kříže ve slohu vlašské renesance stojí na 12 dórských sloupech, poustevna v lese pod Kalvárií má nejasný původ - pobyt poustevníka v Čestlicích nebyl potvrzen.